Osobnost znojemského fotbalu Radim Pařízek: ,,Trenér má být na sideline.“
Fotbalový generál nebo chcete-li vojevůdce, který vede do bitev svoji družinu Znojmo Knights se v následujícím rozhovoru podrobil otázkám, které se nedotýkali jen samotného klubu z jižní Moravy, ale i jej samotného. Človek, který se výrazně zasadil o rozvoj amerického fotbalu ve městě pro mnohé proslaveným proslulými okurkami a v letošním roce má velmi dobře nakročeno k tomu, aby se opět po dvouleté pauze podíval do play-off, ba co víc, aby případně zkusil zopakovat svůj nejlepší výkon z roku 2012, kdy si zahrál finále sedmičkového fotbalu v té době ještě s názvem ČLAF B.
1.) Vypadá to, že Knights to letos myslí s play-off opravdu vážně, a rozhodně se před začátkem sezóny nejednalo o planá slova. Co se za ten rok muselo stát, aby tomu tak bylo?
,,Měli jsme kvalitní nábor, vrátili se nám tři hráči základní sestavy z působení v jiných klubech a měli jsme i povedenou jarní přípravu. Klub začal opět fungovat i na úrovni vedení, získali jsme krásné tréninkové hřiště, nakoupili nové dresy, začali se angažovat v zajímavých projektech pro místní. A je to ještě dlouhá cesta, ale vše o sebe začíná zapadat.“
2.) První výraznější změnou v týmu Znojma je fakt, že jsi z role hráčské přešel do role trenérské. Je ta proměna způsobena i tímto? Co myslíš?
,,Určitě ano. Trenér má být na sideline a velet svým jednotkám, podporovat je, dělat okamžité změny podle vývoje a postavení soupeře. Naše liga už se vyvinula z part nadšenců, kde trenéři shání sponzory, bookují hřiště, připravují tréninky, bojují s byrokracií, docházkou a financemi. Do toho jsou to většinou i opory svých týmu přímo na hřišti, stejně jako tomu je v ŠUMPERKU a bylo i ve ZNOJMĚ. Toto ale není trvale udržitelné, jelikož z malých partiček nadšenců se pomalu stávají organizace, které mají leckde i sociální rozměr pro region, na jejichž zápasy chodí stovky lidí a začínají budovat i mládežnické a ženské týmy. Trenér musí být nejen stratég, ale do jisté míry i psycholog, protože jak říká Ray Lewis: "It is emotional game". A skloubit toto všechno dohromady a ještě hrát přímo na hřišti je za mě velmi složité.“
3.) Druhou změnou a ne nezanedbatelnou je váš postupný přesun do zápasového areálu přímo ve Znojmě na ČAFC. Dlouho jste byli nuceni hrát různě po okolí, ale teď už se snad začíná blýskat na lepší časy. Je tomu tak?
,,Ano, stadion na ČAFCE je hezký fotbalový stánek, ale například zápas s Přerovem jsme museli na poslední chvíli přesunout do blízké vesnice, obávám se, že boj s fotbalovými "bafunáři", kteří uznávají jen jejich sport a mají strach o "jejich" pažit bude věčný.“
4.) Pro závěrečný duel skupiny Východ proti brněnským Pitbulls máte výhodu domácího prostředí a svůj další fotbalový osud ve svých rukou. Bude příběh Rytířů pokračovat i nadále v play-off?
,,Pro nás je domácí prostředí spíše nevýhoda, vyhráváme častěji venku a vím, že to je jen o psychice, proto se na účast v play off od zápasu s Přerovem nesoustředíme. Hrajeme pro radost, pro každou chvíli, kterou nám fotbalový Bůh umožní být součástí této nádherné hry. Nemám v hlavě play off, mám v hlavě příští zápas a chci ho vyhrát, ale důležitější je nechat na hřišti srdce, vydat ze sebe maximum a pak budeš vítěz, ať je na výsledkové tabuli jakékoliv skóre.“
5.) Najdou se i škarohlídové, co tvrdí, že Znojmu pomohl dvojzápas s nejslabším účastníkem skupiny Vysočinou Gladiators. Souhlasíš, že jenom v tom to nebude?
,,Jestli myslíš, že nám pomohl udržet šanci na play-off? Ano, získali jsme dvě snadnější výhry. Tedy respektive jednu navíc oproti ostatním týmům. Ale co to znamená? Jestli v sobotu postoupíme do play-off, bude to znamenat, že jsme porazili sebevědomé Brno a postupový klíč by pak rozhodl o tom, že týmy které jsme porazili se do play-off nedostali a zbývající dva, co nás porazili, budou s námi reprezentovat Moravu v bitvě o titul. Jinak v tom žádnou zásadní výhodu nevidím.“
Autor: MK