05.08.2018 21:05
Jak už tak bývá zvykem, tak hra útočných řad padá a stojí na výkonu quarterbacka Jana Kolaříka, což se naplno ukázala právě letos, když došlo k jeho dvouzápasovému trestu a potvrdilo se, že na tomto postu za ním zeje velká díra. Nahradit se jej snažili, jak narychlo povolaný veterán a jedna z klubových legend Lubomír Niče, tak i jeden z nejlepších hráčů Denis Weinlich. Ovšem u druhého jmenovaného se potvrdilo, že prim hraje na zcela jiné pozici na hřišti. V zápasech, kdy Kolařík nastoupil, si odvedl své a přispěl k úspěšné sezóně svým notným dílem. V případě ofenzivní lajny to bylo jako na houpačce, kdy by si všichni určitě představovali dominantnější projev, ale bohužel takovou silou Šumperk na tomto postu nedisponoval a to se v globálu častokrát projevilo. Výrazné osobnosti Bartoš a Skýpala si bezesporu odehráli své, když k tomu připočteme poctivý výkon nováčka Kubíka a jeho dvou zkušenějších kolegů Latzela s Kocourkem, tak je na čem stavět, ale je potřeba rozhodně přidat. Pokud zůstane zdráv i další z nováčků Jan Uhrin, tak při vhodném doplnění by se nám mohla začít rýsovat nová ofenzivní vazba.
Mezi receivery si o pozornost říkala stálice Weinlich, který byl doplňován čerstvou krví a s velkým elánem hrajícím Lukášem Křenkem, který jako nováček vnesl do týmu velmi pozitivní energii a nadšení. Velkou smůlou bylo zranění Jana Durchánka, který si ze závěru utkání ve Zlíně odnesl absenci do další části sezóny a bezesporu svému rozehrávači v poli chyběl. V závěru již do soutěže znovu naskočil, ale škoda, že v kolonce účastí neměl více čárek. Volek s Dusem své kolegy doplňovali, ale něco navíc přeci jen přidal až druhý jmenovaný. Na pozici runningbacka či chcete-li běhače si hrál svoji extratřídu Jan Šmíd, kdy tomu tak bylo až do osudného okamžiku v zápase v Třinci. Po celou dobu patřil na hřišti k těm, nad jehož nevyčerpatelným fyzickým fondem a silou kroutil hlavou nejeden fanoušek, protihráč a také trenéři. Ba co víc, přidával k tomu všemu ještě důležité zisky yardů a touchdownů, což z něj ničilo nebezpečnou zbraň v týmu Dietos. Záda mu kryl navrátilec Ducháček, který je spíše prototypem těžkotonážního běžce a po zranění svého kolegy zůstala veškerá běhová činnost na něm, což nebyla pozice, která by pro něj byla jako stvořená. Ovšem svým entuziasmem a pozitivní náladou přispěl k dobré atmosféře v kabině.
A jak viděl útočnou činnost svého mužstva hlavní trenér? ,,Byla hodně poznamenána mým osobním disciplinárním trestem, kdy jsme v některých zápasech nemohli hrát, tak jak jsme chtěli. Hru jsme tomu sice přizpůsobili, ale samozřejmě soupeř se díky tomu připravil víceméně na hru bez quarterbacka a běhové hry. Hodně nám vzalo variabilitu i zranění důležitých hráčů, o které se chtěl útok opírat. Pokud jsme byli v plném složení, tak jsme dokázali hrát jak jsme chtěli a útok byl produktivní ať vzduchem či po zemi (viz. zápasy se Zlínem, ale i první polovina utkání v play-off).‘‘
Nejlepší hráč útoku za rok 2018: Denis Weinlich
Autor: mik, Foto: Petr Koval
